Jak pěstovat kedlubny

Každý jistě ví, jak chutná a vypadá kedlubna. Ovšem kedlubnu nepěstujeme pouze pro její velmi zvláštní a jedinečnou chuť, ale i pro její obsah. Kedlubny se vyznačují vysokým obsahem vitamínů B, C ,E a dalších důležitých prvků jako je železo, draslík a zinek. Obzvláště listy obsahují velké množství vápníku a vitamínu C. Nemusíme vám tedy říkat, že se jedná o velmi důležitou složku potravy, a proto si nyní vysvětlíme, jak jednoduše si můžeme tuto lahůdku vypěstovat v pohodlí domova.

Kde pěstovat
Pro pěstování kedluben máme dvě možnosti. První možností je pěstování ve skleníku. Výhodou je výsadba již začátkem jara. Druhou, klasickou, možností je sadba venku, tedy na záhon. Zde je nejdůležitější sadit semena do půdy bohaté na vyzrálý kompost. Největší chybou, kterou můžeme udělat, je přidání čerstvého hnojiva.

Typy kedluben
Předtím, než začneme pěstovat kedlubny si musíme ujasnit, jakou odrůdu zvolíme. Kedlubny může řadit do několika kategorií. Dle barvy rozlišujeme kedlubny na bílé, přičemž bíle jsou většinou určeny již k rané sadbě, a modré. Dále se liší dle sadby. Buď si obstaráme rané odrůdy, letní odrůdy nebo pozdní odrůdy. Každá se liší délkou vegetace a dobou výsevu. Kedlubny můžeme ještě dělit na konkrétní druhy. Mezi nejběžnější druhy patří moravia, gigant, azur a blankyt.

Jak pěstovat
Nyní se dostáváme k samotnému výsevu. Jak jsme již zmiňovali, záleží na tom, jakou odrůdu si koupíme, proto je důležité si při pořizování objasnit, jaký typ kedluben vlastně chceme. Pokud si obstaráme ranou odrůdu, tak musíme začít s výsevem již v průběhu března a to do skleníků. Sazenice, které mají již několik listů, můžeme posléze přesadit na záhon a přikrýt textilií. Doba vegetace raných odrůd je asi sto dní. Letní odrůdy můžeme sázet v průběhu května a doba růstu trvá kolem sto dvaceti dní. Posledním typem jsou pozdní odrůdy, které jsou určeny k sadbě až do srpna. Zde je doba vegetace prodloužena na sto sedmdesát dní.

Nyní uvedeme některá důležitá pravidla pro výsev. Semena nesmíme sázet příliš hluboko a musíme zaručit pravidelnou zálivku. Musíme se tedy vyvarovat přílišnému suchu, kdy dochází k dřevnatění, ale také nadměrnému zalévání, které způsobuje praskání kedluben.