Historie dřevostaveb

I když si mnozí myslí, že dřevostavby jsou hitem teprve posledních několika let, rozhodně tomu tak není. V souvislosti s prvními dřevostavbami se můžeme podívat už do roku 1494, kdy první dřevěný dům smontoval Leonardo Da Vinci. Postupem času se technologie posouvala kupředu. Dokonalým zástupcem byly i německé konstrukce označované jako Fachwerkhaus. Jednalo se o princip, pocházející v podstatě už ze středověku a aktuálně je můžeme označit za předchůdce současných montovaných domů.

V rámci našich zemí se dřevostavby stavěly hlavně v oblastech horských. Třeba na Slovensku sahá historie některých kostelů až do čtrnáctého století. Kromě těchto staveb to byla také četná horská obydlí. Ta vznikala z jednoho prostého důvodu – dřevo bylo dostupným a levným materiálem.

Historie dřevostaveb zažívá rozmach ve dvacátém století

Právě v této začal rozmach prvotních montovaných dřevostaveb, jak je můžeme znát již v současné době. Primárně na to má vliv oblast Německa, kde se dřevo stalo velmi využívaným materiálem v podstatě ve všech stavebních oblastech. Se samotnou technologií výstavby byl spojený Walter Gropius a Konrad Wachsmann. Oba nejprve nezávisle a následně společně.

V padesátých letech se rozvinula průmyslová výroba

Doba padesátých let znamenala pro historii dřevostaveb velký rozmach, jelikož došlo k celkovému rozvoji průmyslově vyráběných komponent. V této době vznikl i dřevený pavilon na výstavě EXPO, což jasně demonstrovalo, jak mohou být dřevostavby unikátní a zajímavé. I v našich zemích byla snaha o to, se této technologii přiblížit a posunout ji na průmyslovou úroveň. Bohužel kvůli vlivům významných majitelů cihelen a betonárek byl tento typ výstavby stále v pozadí. Následující desetiletí však znamenaly další výrazný rozvoj, který byl spojený hlavně s:

• Efektivnější výstavbou
• Výraznější propagací
• Kvalitativními standardy

Zlom tisíciletí

Aktuálně můžeme dřevostavby označit jako variantu, která je spojena s výraznou propagací a s možností využít stejně kvalitní alternativu ke klasickým zděným domů. A zatímco v zahraničí obliba neustále stoupá, u nás jsme stále ještě pozadu. Je to vidět i na tom, že zatímco u nás to jsou klasické rodinné domy, v zahraničí už se experimentuje s rozsáhlejšími stavbami ve formě bytovek, nebo s průmyslovými stavbami, či se stavbou školek, ale také škol.